Znovu se zahloubím
do vůně tvých krátkých vět
Vím, že když pobloudím,
tvůj stín mě přivede na cestu zpět
Někdy se těžkým zdá
rozeznat význam těch nejmenších snů
Život je ve zlomcích jako hra záludná
a touhy promítne do chvilek krátkých dnů
Polední zvony tiše zazvoní
a odečtou mi z žití dnešní čas
Snad oni ve mně jednou ledy prolomí,
svedou mě na cesty zapomětých krás
Čas běží bez cíle,
jako by dokola - aspoň někdy se mi to zdá
Kdybys byl motýlem
snad konečně doletěl bys i na můj prah
Tvůj dotyk pocítím,
když rozechvělí vzduch mi vletí do vlasů
Světlem tmu rozsvítím
a spatřím další z lidských zázraků
Komentáre
juuuj
slza v oku
rány v srdci
fhole
Stejně mě zaujalo Tvoje slovní spojení "hrát si s lidským smutkem". Mám pocit, že právě tohle tak trochu dělám - ale v tom dobrém smyslu. Vyjádřit smutek písmenkami a slovy, popsat ho jen tak, pro někoho ... Díky...
umět tak krasno psat
motýlkom býť tak ma nikdo od teba neotrhne zalulinka
znovu